Zobrazují se příspěvky se štítkemPrázdniny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPrázdniny. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 8. září 2009

Dovolená na Hvaru, nááádhera

Tak jsme zpátky doma. Na Hvaru bylo nádherně, vůbec se mi nechtělo domů. Odpočívali jsme, čachali se, slunili a čerpali energii, trochu výletili. Cesta byla docela náročná, já jsem po příjezdu byla vyřízená, ale Štěpán to snášel docela dobře.
Místo bylo nádherné, žádné davy ani velké hotely, klídek...prostě ráj.
Částečně jsme vařili, částečně chodili do restaurace, pak když přijeli ostatní tak proběhlo několik společných večeří. Pro vaření jsme nakupovali ve Starim Gradu na trhu zeleninu a ryby, po cestě víno...pak stačilo rybu nakořenit, nasolit, šoupnout do truby a čekat až se upeče.
Nejčastěji jsme chodili na nejbližší pláž, což mohlo být tak 700 m od našeho ubytování. Štěpán se vždycky děně coural a vymýšlel blbosti, pak se chtěl nosit.
Na oběd jsme bývali doma a pak spali, večer pak znovu na pláž.
Jednou jsme byli v hlavím městě Hvaru Hvar. Jeden den ke konci jsme jeli až na úplně druhou stranu ostrova.
Fajn byl výlet v nafukovacím člunu Pana Hlavy, Štěpán z toho byl naprosto nadšený. Šplouchalo to a cákalo a Pitán se mohl uchechtat.
Dobré bylo jeden večer v restauraci, kde polská holčička dostala od barmana bonbón. Štěpán asi půl hodiny na to donesl plné hrsti se slovy "Bombony" ani to nemohl pobrat.
Odjíždět se mi vůůůbec nechtělo, chtěla jsem si koupit rybářskou lod´a zůstat tam....

























úterý 18. srpna 2009

Slovenská dovolená

Letošní "broučí" sraz byl opět super. Počasí nám vyšlo nádherné, pořád svítilo sluníčko. Nejdřív jsme si udělali po cestě malou dovolenou a strávili jsme tři dny v Roháčích v Zuberci. Dva dny jsme výletili po horách, ráno jsme šli brzy, nejvýš jsme vyšli druhý den do 1800 m.n.m. Odpoledne jsme už jenom odpočívali. Třetí den jsme navštívili Tatralandii u Liptovského Mikuláše. Je to tam hodně lidnaté, ale Štěpán se báječně vyčachal.
Sraz byl u Levoče, to znamená ještě východněji. Cestou jsme projeli Tatrami, kde jsou stálesmutné polomy po vichřicích, vypadá to opravdu smutně.
Na srazu bylo skvěle, fajn lidi, dobrá nálada.
Cesta zpátky byla zážitek, z Popradu jsme jeli autovlakem přes noc do Prahy. Vůbec se nám domů nechtělo, jak tam bylo krásně.
Tak třeba zas příští rok.